VII. Festiwal Modelarstwa Lubań 2016 8. - 9. října 2016
Začátek října je pro nás liberečáky již po několik roků ve znamení cesty na pro nás nedalekou modelářskou soutěžní výstavu v polské Lubani. Letos termín připadl na víkend 8.-9.10. a šlo o 7. ročník soutěže, naše účast je pravidelná již od 2. ročníku. Polské soutěže jsou na rozdíl od těch českých často vypsány pro modely papírové i plastikové dohromady, díky čemuž se k naší papírácké jednotce s chutí připojí i plasťák Lukáš Stanislav.
Směr Lubaň jsme vyrazili v sobotu ráno ve složení Tomáš Herder, já a zbytek auta zaplnily modely. Nejeli jsme naší klasickou trasou, ale nechali jsme si poradit seznamovskými mapami "nejkratší cestu", která byla pouze jednou tak delší o hodinu jízdy. Nicméně jsme nenaříkali - prohlédli jsme si kus ciziny, pěkné kostely, rozpadlá stavení a pobavili se asi 7 železničními přejezdy na jedné klikatící se trati na úseku 1 obce. Po příjezdu jsme se přivítali, rozmístili modely a Tomáš se vrátil zpět do Liberce. Já jsem mírně deštivé volné dopoledne využil k tradiční návštěvě místního lesoparku. Krátce před polednem z Liberce ještě dorazil Richi se synem Michalem. Následoval výtečný třichodový oběd a pak jsme se pustili do hodnocení modelů. Byl jsem osloven pro pomoc s rozhodcováním a v triu jsme tak ohodnotili všech 63 přihlášených papíráků. Vzhledem k množství kategorií a menšímu počtu modelů je systém oceňování zjednodušený. Vybere se první místo, které je odekorované medailí a pak několik dalších kvalitních modelů z kategorie, které jsou oceněny diplomem. To platí pro věkovou kategorii seniorů. Druhou věkovou kategorií jsou děti a junioři, kde je taktéž oceněno první místo, ale diplom obdrží každý model bez výběru.
Po zhodnocení modelů jsme se ubytovali v nedalekém hotelu a krátce nabrali síly na program pro zbytek dne. V radničním muzeu jsme shlédli multimediální prezentaci o pátrání po sestřelených letadlech z bitvy o Lubaň v 2. světové válce, nechyběly ani zajímavosti o samotném městě . Večer nás čekala asi nejnáročnější část programu - večeře. Šest rozličných chodů, několik druhů zakusků, saláty a ovoce jsme do sebe ládovali průběžně po celé 3 hodiny. Pořadatelé výstavy nám program posezení zpestřili komediální divadelní vložkou herečky z místního kabaretu (ověnčeného mnoha cenami) a zabavili jsme se i sami vzájemnou diskuzí nad rozličnými tématy. Závěr večera jsme ještě společně strávili na hotelovém pokoji sledováním pro Polsko vítězného fotbalového zápasu s Dánskem, k čemuž nám asistovala vodka s džusem.
V neděli jsme posnídali a vydali se k dějišti výstavy, kde na nás již čekali průvodci po Lubani a nedalekém podzemním krytu z dob 2. světové války. Zároveň dorazil z Liberce znovu Tomáš Herder v doprovodu Vojty Volného a Lukáše Stanislava. Zbytek dopoledne jsme využili k prohlídce a nafocení vystavených modelů a také chvíli poseděli u kávy. V pravé poledne začalo slavnostní vyhlášení výsledků. Naše výprava opět utržila nějaké ty cenné kovy za 1. místa i diplomy. Nejvíce zabodovaly: sypač SYKO od Honzy Jeřábka, hrad Lipnice od Vojty, medaile obdržel i malý Michal za miniboxové nádraží a i další žáci dosáhli na medaile. Diplomové ocenění obdrželi další modeláři, včetně Lukáše Stanislava za plasťáckou houfnici Danu. Překvapil pohár udělený jedním ze sponzorů akce pro našeho juniora za model hasičského vozu Škoda 706 RTHP CAS 25 od Fijepa. vyhlášením výsledků byla letošní soutěž oficiálně ukončena.
Abychom neodjížděli hladoví, byly pro nás ještě připraveny pyrohy k obědu. Úplně posledním bodem pro nás bylo rozloučení s polskými modeláři a hlavně s pořadateli, kterým jsme poděkovali za připravený víkendový program. Příprava takové akce není nic jednoduchého, a pořadatelé už váhají, jestli uspořádat i další ročník. Nám nezbývá než doufat, že se jim povede nabrat dostatek sil a my se na začátku října příštího roku vydáme opět do Lubaně.
