Stavba - Hrádek u Nechanic - Betexa 1:200 - Milan Bartoš - první díl

Po dokončení posledního velkého modelu a několika menších projektů jsem začal zvažovat, jaký  další model zkončí na mém stole. Protože jsem již odložil Lipnici řka, že již objela všechny  výstavy dvakrát, rozhodl jsem se pro kategorii velké architektury. Během roku jsem zavítal na stránky Milana Bartoše a zjistil jsem, že dříve vydal model Hrádku u Nechanic u brněnské Betexy. A nebyl to jen tak obyčejný model, ale pro tvorbu tohoto vydavatelství velmi netypický propracovaný model přesně podle standardu tohoto autora. Betexa se orientuje spíše na modely pro širokou veřejnost. Vystřihovánka Hrádku v sobě pochopitelně obsahuje i odlehčenou variantu. Já ale nemohl než zvolit variantu složitější, se všemi drobnými detaily.

 

Tento model jsem nikdy neviděl postavený, což mou volbu podpořilo. Několik menších staveb Milana Bartoše jsem již lepil a vždy jsem byl nadšený z provedení těchto modelů do všech detailů, grafické zpracování (naprostý top českých autorů) a velký cit pro konstrukci. Jeho modely jsou propracované tak, že každá ryska, každé číslo dílu, vše je vypilované k dokonalosti.

 

Také se mi líbila paralela s tím, že jsem letos již jeden "Hrádek" lepil, konkrétně kostel sv. Bartoloměje z Hrádku nad Nisou. 

 

Některé důvody, které k tomuto výběru vedly mě, jsem pravděpodobně sdílel i s jinými modeláři, protože najednou se objevily další dva rozlepené modely Hrádku na facebooku a na modelářském fóru. Držím kolegům palce.

 

Zpravidla postupuji podle návodu, ani zde jsem tedy neučinil vyjimku a začal věží Kardinálkou a  hlavní budouvou, která činí centrální část celého komplexu. Zdi budov jsem se rozhodl podlepovat v co možná největší míře pro výslednou pevnost zdí. U modelů architektury není nic horšího než propadlá nebo nerovná zeď. Základna se lepila sama, není zde žádná záludnost. Velmi brzy jsem se setkal s lepením obávaného cimbuří, což je největší test nervů při lepení Hrádku. 

 

Kdybych jen neztratil dva kousky stříšek. Původně jsem vinil vystřihovánku, ale protože nikdo z mých kolegů tuto chybu nehlásil, musím popel sypat výhradně na svou hlavu. Čeká mě tak nákup druhého výtisku.

 

Pokračoval jsem dále zdmi hlavní budovy, kde u obloukových tvarů šlo také o dobrý test modelářského klidu a zkušeností, nejsložitější bylo ale rozhodně osazení střechy. podle náhledu na návod si dovolím tvrdit, že je to největší výzva celého modelu. Komíny jsou krásně propracované a je jich  hodně, takže určitě zvýrazní dojem celkového modelu, zvlášť v kobinaci s již zmiňovaným cimbuřím. Blok A jsem dokončil slepením hlavního vstupu. Zde se vyskytla menší chybka na jednom z oken (díl 160), kde se nedopatřením na pohledovou část dílu dostalo označení jiného dílu. Bílou barvou jsem toto místo zaretušoval, nebude tam stejně vidět. 

 

Zábradlí s bílými plochami nad vstupem bohužel trochu kazí dokonalý dojem, ale vyřezání vzduchu jsem zavrhl, to není reálné. A žádná jiná varianta ztvránění, která by nezabrala měsíc práce, mě nenapadla. Vyskytuje se ještě dvakrát v zadní části komplexu, ale to až budu lepit jednotlivá křídla.

 

Zatím jsem se svým výkonem spokojen, vystřihovánka je skvělá. Jde to sice pro mnoho detailů pomalu, ale výsledek by měl tu nezměrnou snahu vyvážit.

 

Fotky jsem cvakal průběžně mobilem.

 

... pokračování příště...