XXXIX MIĘDZYNARODOWY KONKURS MISTRZOSTW POLSKI MODELI REDUKCYJNYCH ORAZ MISTRZOSTW POLSKI „MAŁEGO MODELARZA” 6.-9.2019
První zářijový víkend (6. - 8. 9. 2019) část Licardu ve složení Richi se synem Michalem, Vojta Volný, Honza Jeřábek a já podnikla výlet na naši oblíbenou soutěž do polské Olešnice. Po loňském roce, kdy jel od nás z Liberce pouze Richi se synem, to byla vlastně povinnost se opět ukázat ve větším počtu. Směr Polsko jsme vyrazili již v pátek navečer, cesta probíhala naprosto bez problému a ještě jsme si dopřáli v jedné restauraci k večeři Žurek - polskou tradiční polévku. Ubytování v Olešnici jsme měli zajištěno v hotelu Perla téměř v samotném historickém centru města, a tak část z nás co spala až v nejvyšším 6. patře se mohla kochat nádherným výhledem na město.
Sobota nás nemile překvapila deštivým ránem, což trochu nabourávalo náš záměr vypravit se na prohlídku nedaleké Wroclawi. Ale zhlédl jsem zamračenou oblohu a s úsměvem na rtech jsem slovy klasika konstatoval „dávám dešti hodinu, maximálně dvě“ … Prozatím jsme se tedy vydali na vydatnou snídani do hotelové jídelny. Po načerpání sil jsme se přesunuli do místa dění výstavy, abychom přihlásili soutěžní modely. V Olešnici jsme byli poprvé již v roce 2010, od té doby množství vystavovaných modelů spíše ubývalo. Letos při našem prvním nahlédnutí do výstavního sálu bylo modelů celkem dost a modeláři stále přihlašovali další, takže se dalo tušit, že tento ročník bude patřit mezi ty silněji obsazené. Což samozřejmě výrazně snižovalo šanci na úspěch našich soutěžních modelů. Než jsme vyřešili veškeré soutěžní formality v podobě registrace modelů, přestalo k naší radosti opravdu pršet.
Nelenili jsme, vrátili se k našemu plánu a ještě před polednem jsme vyjeli autem do Wroclawi. Naším cílem bylo prohlédnout si historické centrum a spojit to s naším oblíbeným hledáním „kešek“. Poledne bylo za námi a tak jsme se nemohli divit, že se ozvaly naše hladové žaludky. Uvelebili jsme se v pro nás v té chvíli nejbližší restauraci - jedné z těch nejdražších, přímo na náměstí hned vedle radnice, čemuž odpovídala malá porce za hodně peněz. Po lehkém posilnění jsme pokračovali v prohlídce města, ba jsme se dokonce rozhodli i pro výstup na věž jednoho z místních kostelů. Již ve třetině schodiště jsme si nebyli zrovna dvakrát jisti tím, že to byl dobrý nápad, ale široký výhled na město z ochozu věže byl dostatečnou odměnou za naši námahu. Z Wroclawi jsme se do Olešnice vrátili akorát v čas ohlášené večeře zamluvené v místní jídelně. Mírně nás však překvapilo, že jsme tam jediní. Jak nám bylo vysvětleno, doba večeře byla posunuta na dřívější čas, což my jsme netušili. A ačkoliv se říká „kdo pozdě chodí, sám sobě škodí“, tak zrovna v tomto případě tomu bylo přesně naopak a my jsme mohli sníst vše co zbylo, všichni jsme tak měli dvojitou porci jídla. Sobotní večer byl ale teprve před námi a my ještě netušili, jak bude dlouhý a náročný, neboť někteří jsme uléhali až v půl třetí …
V neděli dopoledne jsme se již definitivně přesunuli do místa dění výstavy pokochat se modely, a ti co soutěžili samozřejmě plni zvědavosti i prostudovat výsledkovou listinu. Náš prvotní dojem, že půjde o ten spíše silnější ročník, byl výrazně překonán. Stoly hustě zaplněné modely ˗ nepřeberné množství bojové techniky, letadel, ale také mnoho nádherných plachetnic, překvapující bylo i množství staveb, neboť zrovna tato kategorie není v Polsku tak úplně silná, atd. O to nečekanější a hodnotnější byly i úspěchy našich modelářů v hodnocení. Malý Michal získal 2 medaile v kategorii mladších modelářů, mezi dospěláky Honza Jeřábek se svým jeřábem Bumar nemilosrdně rozdrtil veškerou konkurenci a získal i speciální pohár za nejlepší model techniky v polských barvách, Vojta Volný získal druhé místo s Hrádkem u Nechanic a stejnou pozici obsadil i Tomáš Herder (ač se osobně neúčastnil a neměl ani tušení o tom, že jsme jeho model přihlásili) se svou sestavou 3 ruských lodí ze stanice ISS. Během volného času jsme samozřejmě neopomněli ani utratit naše poslední zloté u polských prodejců vystřihovánek. Následoval oběd, našla se i nějaká ta chvíle na debaty mezi modeláři či prohlídku samotné Olešnice a již tu bylo slavnostní vyhlášení, rozloučení a nás čekala už jen cesta zpět do Liberce.
Text: Michal "Medium" Erben
Foto: Vojtěch "Freevoj" Volný